Vítám Vás na stránkách našich akvárií
1.JPG
Zakládáme akvazahradu krok za krokem

Vím, že na toto téma zakládání akvária je již velké množství příspěvků, ale stále mi chodí nové a nové dotazy a tak jsem se rozhodnul popsat toto téma z mého pohledu a vést případného zájemce po jednotlivých krůčcích. Popíši zde projekt akvária, které odpovídá mým osobním estetickým i technickým představám a zkušenostem. Chci se věnovat akvazahradě, která nemá přehnané nároky na údržbu,1 – 2 hodiny týdně, a budu volit taková technická řešení, která jsou praktická, mnou odzkoušená a protože nepatřím k nejbohatším, tak i  cenově výhodná.
 
Co to vlastně akvazahrada je?
Zatímco holanská akvária jsou akvária pro bohaté a četné porosty rostlin s minimálním množstvím živočichů, často bez potřeby filtrace, a akvária přírodní  zase malou kopií přírodní scenérie, k akvazahradě přistupuji jako k opravdové okrasné zahradě pod vodou, kterou vytváří člověk podle svého estetického cítění, jednotlivosti v akváriu jsou podřízeny jedinému celistvému obrazu a rovnocenně jsou zastoupeni živočichové i rostliny, tak aby se vzájemně doplňovali. Akvárium je vybaveno technikou, která udržuje rovnovážný stav a která je maximálně maskována.
 
Plánování
Jedna z nejdůležitějších věcí je dobrý plán. Co si tedy musíme ujasnit:
 
  1. Kde v bytě akvárium bude stát a kolik mám na něj místa?
 Zde jednoznačně platí: Čím větší tím lepší. Ve velkém akváriu panuje mnohem větší stabilita, než v akváriu malém. Údržba je jednodušší. Jedinou nevýhodou je větší počáteční investice.
Je třeba si také při výběru uvědomit, že prázdné akvárium opticky vypadá mnohem větší, než napuštěné. Zde bych chtěl upozornit úplné začátečníky, že pokud je akvaristika chytne, budou se mlátit do hlavy, proč před rokem to 200litrové akvárium koupili tak malé.
Protože se bavíme o akvazahradě a zahrada potřebuje dostatek světla, je dobré zvolit délku akvária podle délky plánovaného světelného zdroje, aby se nám nestalo, že budeme obtížně takový zdroj dodatečně hledat.
 
  1. Čím budu svítit?
Mně i většině akvaristů se osvědčily klasické zářivkové trubice T8. (Dnes se využívají i zářivky T5 ale nemám s nimi zkušenost.) Jsou k dostání v každém elektro obchodě. Vyrábějí se v délkách 60 cm, 120 cm a 150 cm. Použijeme tipové řady trubic s označením 840 a 860. Na výrobci nezáleží. Je zbytečné a podle mých zkušeností i nevhodné kupovat speciální trubice. Je nutné pořídit také spínací hodiny, neboť doba osvitu bude 11 -12 hodin denně.
Pro naše čerstvě zařizované akvárium budu tedy počítat se čtyřmi trubicemi 120 cm. Aby se pohodlně vešly do krytu, akvárium bude dlouhé 125 cm.
Výšku akvária si zvolím 50 cm. Takto vysoký sloupec vody zářivky pohodlně prosvítí až ke dnu a akvárium bude působit harmonicky (délka : výška).
Taktéž šířka bude 50 cm. Plocha dna je důležitá pro kompoziční umístění rostlin.
 
Vyšlo mi tedy akvárium 125 x 50 x 50cm, 312 litrů.
Na místo, kde bude akvárium umístěno, by nemělo dopadat přímé sluneční záření.
 
  1. Kde si akvárium koupím?
 Máme několik možností: inzerát, supermarket, výrobce.
Z vlastní zkušenosti vím, že starší akvárium (20 let) může povolit a téct.
Doporučoval bych nechat si ho slepit na míru firmou, která s tím má zkušenosti. V mnoha případech to bude i varianta nejlevnější.
 
  1. Kryt akvária
 Tady musím důrazně varovat, neboť zde se dělá často chyba nákupem akvarijního setu s krytem, jehož osvětlovací systém je pro růst rostlin zcela nedostatečný. Snadno spočítáme kolik a jak silných zářivek se do krytu vejde. Pokud to zjednodušíme, měl by 1W osvětlení připadnout na 2 litry vody v akváriu. Jestliže má tedy naše akvárium 300 litrů, musí být v krytu prostor alespoň na zářivky 150 W.
Za nejlepší a nejlevnější řešení považuji vlastní výrobu krytu. Popis nalezneme např. zde: http://www.aquapage.cz/Akva375L.php
Je možné si nechat kryt také vyrobit u stolaře.

 
5.       Filtrace
 Běžně využívané filtry v akvarijních setech jsou většinou předimenzované výkonem a poddimenzované filtrační hmotou. Použijeme tedy opět metodu udělej si sám, která nám ušetří i nějakou tisícikorunu. Jak už bylo řečeno, velmi důležitým faktorem pro celý chod akvária je velikost filtrační hmoty. Ani ne tak kvůli čistotě vody, jako spíš pro celkovou stabilitu akvária. Ve velkém filtru se nám usídlí mnoho nitrifikačních bakterií a to jsou užitečné potvůrky, které za vším stojí. S takovýmto velkým biologickým filtrem je pak v akváriu i o poznání méně řas. Tento filtr se dá řešit jako externí, ale zabere hodně místa a je to další investice. Nejlépe by bylo použít jako filtrační medium samotný písek na dně akvária. Pro tento účel jsem si vymyslel, sestrojil a odzkoušel jednoduchý, účinný a velmi levný půdní filtr s opačným chodem. Většina půdních filtrů totiž odsává vodu ze dna do filtrační jednotky a vrací do akvária. Má konstrukce naopak nasává okysličenou vodu od hladiny a vhání jí do dna. Kyslík je základní podmínkou pro dobré fungování nitrifikačních bakterií. Ve dně se nám také usazuje nejvíce odpadu a ten nám tyto bakterie zpracovávají. Někteří akvaristé někdy namítají, že proudění vody nesvědčí kořenům rostlin a brzdí jejich růst. Oponoval bych fotografií pod tímto článkem, která dokumentuje akvárium vybudované přesně podle návodu, který právě čtete. Navíc je možné přidávat hnojivo do nasávání filtru a tím ho importovat přímo ke kořenům rostlin.
K samotné konstrukci:
Budeme potřebovat čerpací hlavu o výkonu kolem 700 litrů/hodinu. Já jsem použil:
 http://www.akvarista.cz/web/shop/item-sera-fil-120
Tento vnitřní filtr jsem měl doma ve skříni a tak jse ho pouze otočil hlavou dolu.
Dále 6 metrů hadice (nejlépe kroužkové, aby se nelámala), která půjde nasadit na výstupní trubku zmíněného čerpadla , a asi 5x8cm biomolitanu (dá se koupit v každé akvaristice) jako předfiltr, který nasadíme na nasávání čerpadla.
Hadici stočíme a zajistíme ocelovým, nebo nerezovým drátem, aby nám pěkně sedla na dno akvária a rozestupy byly stejné. Od předního skla necháme mezeru 10cm. Bude tam méně písku, tak aby hadice nebyla vidět. Po celé délce hadice do ní vyvrtáme otvory 1,5 – 2mm ze dvou stran 5 cm od sebe. Jen konec který budeme nasazovat na čerpadlo necháme 20cm bez otvorů. Tento konec bude také otočen směrem nahoru k čerpadlu. Opačný konec zaslepíme třeba špuntem.
Zrekapituluji to:
Na dně nám leží stočená hadice zajištěná drátem rovnoměrně rozprostřená po dně. Jen od předního skla je vzdálena 10cm. V zadní části akvária nám v rohu vzhůru trčí jeden konec hadice dlouhý 20cm a čeká na nasazení čerpadla hlavou dolu, tedy tak, aby čerpadlo vhánělo vodu do hadice. V hadici jsou po celé délce vyvrtány otvory, kterými bude voda proudit do dna. Druhý konec hadice je zaslepený. Na takto připravenou hadici nasypeme 5-7cm hrubého štěrku zrnitosti 10-20mm. Na tuto vrstvu pak přijde klasický štěrk pro rostliny zrnitosti2-5mm.
Čerpadlo bude schováno v rohu za rostlinami. Vodu bude nasávat přes biomolitan.
A jsme hotovi. Za pár korun máme bezkonkurenční biofiltr.
  
 
        Topení
 
V akvazahradě budeme teplotu udržovat mezi 27 – 28 stupni. Tato teplota je ideální pro růst rostlin hnojených CO2, PMDD a pod intenzivním osvětlením. V těchto podmínkách podle mých zkušeností nejlépe rostliny konkurují řasám. Pokud hodláme chovat terčovce, můžeme jít na teplotu 28 – 29 stupňů.
Pro vytápění akvária je dobré využít topné kabely, se kterými mám dobré zkušenosti a nebo levnější variantu - akvarijní topítko s termostatem. Počítáme zase 1W na 2litry vody v akváriu. Pro naši akvazahradu budeme tedy počítat 150W. Pokud použijeme topítko, umístíme ho na zadní stěnu k filtru, kde za rostlinami nebude vidět.
 
      Vzduchování - Nepoužíváme.
 
 
   Písek


Substrát dna je jedna s klíčových věcí celé naší zahrádky. Slouží jako opora kořenům rostlin, dodává část živin, je domovem užitečných bakterií a ovlivňuje, nebo spíše neovlivňuje chemismus vody. Zapomeneme na všechny bílé či barevné drtě, neboť ty jsou častou příčinou neúspěchu. Časem náš písek stejně získá patinu a jeho původní barva bude zanedbatelná. Zapomeneme na všechny příměsky a hnojiva do dna, protože ty jsou určena jen velmi zkušeným a mnohdy ani oni si s nimi neví rady. Použijeme čistě praný říční písek zrnitosti 2 -5mm. Veškeré hnojení dna nám obstarají naši živočichové v míře dostatečné.
Než písek nasypeme do akvária, ještě ho otestujeme ve skleničce s octem. Pokud bublá, Vysypeme ho na dětské pískoviště a pořídíme jiný, který bude v octě netečný.
Písku musí být dostatek. Celé dno by se mělo svažovat od zadní stěny, kde bude vrstva asi 10cm, k přední stěně s vrstvou 4cm.
 
Hnojení CO2
 
V akvazahradě je hnojení CO2 samozřejmostí. Pro naše akvárium postačí výroba CO2 z kvasnic ve dvoulitrové lahvi. Je to jednoduché a levné. Pěkně zpracovaný postup najdete na videu od Ivoše zde:
Také v tomto článku najdete vše o CO2.
Mě se osvědčilo míchat náplň ze 4ml sušených kvasnic a 13 polévkových lžic cukru. Tuhle směs zalijeme do 2/3 lahve vlažnou vodou a zašroubujeme víčkem s hadičkou. Na druhý konec hadičky nasadíme injekční jehlu a tu zapíchneme do biomolitanu pro nasávání do foltru. CO2 tak projde filtrem a rozpustí se. Takto nám namíchaná směs vydrží 14 dní. Po té namícháme novou.
Bohatší akvaristé mohou použít pohodlné a přesnější hnojení CO2 z tlakové lahve.
 
 PMDD
Je hnojivo, které se přidává denně rostlinám do vody. Přidávám 2 odkazy. Tam se o něm dočtete vše: http://pmdd.mrp-cz.com/index.php?stranky=pmdd
http://www.pmdd.ptakoviny.biz/aqua.php?s=c-obchod
Názory na to jak hnojit a kdy začít s přihnojováním se různí. V podstatě záleží na množství a skladbě živin ve vodě kterou používáte. Někdo přidává hnojivo pouze do dna. Zde ovšem hrozí nebezpečí při každém odsávání kalu, že hnojivo ze dna zvíříme nekontrolovaně do vody. Já osobně dávám přednost hnojení do vody v takovém množství, které rostliny stačí spotřebovat. U vody brněnské a dešťové začínám přihnojovat od 1. dne v množství 1ml PMDD na 100 litrů akvarijní vody. Po měsíci, kdy se rostliny již rozrostou dávku zdvojnásobím.
Chci však varovat před zobecněním tohoto postupu. Pokud svou vodu dobře neznáte, je lépe začít opatrně přihnojovat nejdříve až ve 3. týdnu po založení. Platí zde, že méně je více. Množství hnojiva se nejlépe odměří injekční stříkačkou.
 
 
Pozadí akvária
 
Jednoznačně se přimlouvám za jednobarevné pozadí, nejlépe černé, na kterém celá zahrada vynikne. 3D pozadí je sice úchvatné, ale pro náš účel se nehodí, protože časem stejně takřka nebude vidět a navíc velmi často obrůstá nežádoucími řasami a značně prodlužuje dobu potřebnou k údržbě.
Máme možnost na zadní stěnu zvenku přímo nalepit černou tapetu a nebo použít desku polystyrenu potaženou látkou či tapetou a tu vložit za akvárium. Druhá varianta má tu výhodu, že látku můžeme kdykoliv vyměnit.
 
  Návrh akvazahrady
 Toto téma jsem zpracoval v samostatném článku.




Voda
 
Pro naši akvazahradu je nejjednodušší použít vodu vodovodní. Komu teče voda měkká, má vyhráno úplně. Ve tvrdé vodě se rostlinkám daří o něco hůře, ale při dobrém osvětlení a hnojení ani to nemusí být problém. Pokud máme možnost chytat vodu dešťovou, máme ideální zdroj měkké vody. Já ve vodě dešťové úspěšně odchovávám i terčovce. Vodu v akvazahradě nebudeme upravovat žádnými chemickými přípravky. Při běžné výměně vody a odkalování nám nevadí ani chlór v nové vodě.


Testování vody
 
Dříve či později se dopracujeme k tomu, že budeme chtít znát alespoň základní parametry naší vody. Pokud hodláme chovat terčovce, testy jsou samozřejmostí.
Vystačíme s testy:
-PH- v akvazahradě by se mělo pohybovat v rozmezí 6,5 – 7
-Uhličitanová tvrdost – doporučuji rozmezí 4 -10, většinou však bude vyšší.
-NO3 – doporučuji rozmezí 5 -20, Při nižším obsahu přihnojujeme KNO3, neboť hrozí vznik sinic. NO3 spotřebovávají ve velkém stonkové rostliny.
 
Testy vody používám následující: http://www.aquar.cz/testy.html
Jsou levné a stejně nepřesné, jako mnohem dražší příbuzní.
 
 Krmení
 
Ideální je, pokud můžeme krmit 2x denně a málo. Množství potravy by mělo být takové, že jeho většinu stačí ryby zkonzumovat, než dopadne na zem. Důležitá je pestrost. Krmíme granulemi, vločkami ale především nejrůznější mraženou potravou určenou rybám, kterou akvaobchody dnes nabízejí v bohatém sortimentu. Je dobré mít v ledničce zásobu těchto krmiv a pravidelně je střídat. Zásadně nekrmíme nitěnkami. 6ivými ani mraženými. Jsou nejčastější příčinou nákaz. Můžeme přikrmovat i potravou živou, nalovenou ve vodě, kde se nevyskytují ryby.
Kdo by se chtěl s tématikou krmení seznámit podrobněji, přidávám odkazy:
http://www.sozo.sk/phprs/view.php?cisloclanku=2007040024
http://www.akvarista.cz/web/clanky/clanek-87
 
 
Postup prací
 
Máme li vše připraveno, pustíme se do díla. Pod akvárium umístíme měkkou podložku nejlépe karimatku. Nezapomeneme za akváriem ponechat trochu místa pro kabely. Usadíme filtr. Nasypeme písek, naaranžujeme kameny či kořeny a napustíme do 2/3 vodou.  Vložíme topítko. Zasadíme rostliny podle plánu a dopustíme vodu. Spustíme filtr a topení. Namícháme směs CO2 . Filtr naregulujeme na nejvyšší výkon.  Nainstalujeme kryt a rozsvítíme  2 zářivky. 1x 840 a 1x 860. Spínací hodiny nastavíme tak, aby světlo svítilo 11 hodin denně.
Připravíme se na to, že každý týden bude potřeba provést pravidelnou údržbu. Je dobré si stanovit pevně jeden den v týdnu. Budeme především odkalovat dno. K tomuto účelu nám poslouží kus obyčejné hadice a kbelík. Jednou rukou hadicí přejíždíme kousek od dna a druhou rukou držíme hadici ve kbelíku do kterého odtéká voda. Pozor na přetečení. V našem 300 litrovém akváriu by to chtělo tímto způsobem odsát a vyměnit týdně 30 litrů vody. Skla akvária očistíme zevnitř houbičkou na nádobí, zvenku novinami. Nikdy nepoužíváme žiletku. Nadělá na skle nenapravitelné škody.Předfiltr (biomolitan nasazený na sání čerpadla) budeme čistit každý týden. Později také budeme tvarovat pomocí nůžek přerostlé rostliny.
 
1        -   2. týden po založení - Kontrolujeme chod technického zařízení, teplotu a zda rostlinky začínají růst. Ve večerních hodinách by z nich měly tu a tam stoupat korálky bublinek.Začnou se objevovat nové lístečky.
 
3. týden - začneme opatrně přihnojovat PMDD. V našem akváriu to budou    2ml denně. (odměříme nejlépe injekční stříkačkou)
 
4. týden- rozsvítíme třetí  zářivku (860) a sledujeme, zda se nevyskytne nadbytek zelené řasy. Pokud ano, ještě ji zhasneme a počkáme až bude v akváriu ještě více zelené hmoty rostlin. Pokud se řasa nevyskytne, začneme přihnojovat 4ml PMDD denně.
 
      6.týden – Vpustíme do akvária ryby.
 
 
        Pro naši vzorovou imaginární akvazahradu jsem vybral následující živočichy:


-         4x Parmička siamská Crossocheilus siamensis – Výborný likvidátor řas.
-         1x Přísavka thajská Gyrinocheilus aymonieri – Likviduje řasy. Nedoporučuji kupovat více kusů, je teritoriální.
-         7x gavůnek diamantový- vnese do akvária život a vyhovují mu střední hodnoty vody.
-     Gavůnek třípruhý
-         Šneci se nám objeví v akváriu sami a jsou přirozenou součástí akvazahrady.
-         Krevetky Neocaridina denticulata cherry – Jsou krásné a bezproblémové. Jen pozor, aby teplota nevystoupila nad 30 stupňů. Krevetky nasadíme po 2 měsících fungování akvária.
 
Kombinaci rybiček si samozřejmě každý volí sám. Toto je jen má realizovaná varianta.
 
 
V dalších týdnech je pak potřeba stále sledovat dění v akváriu a naučit se citlivě reagovat na jeho potřeby. Čím více se nám budou rostlinky rozrůstat, tím bude větší potřeba světla a hnojení. Sami se časem naučíme kolik čeho naše voda a naše akvárium  potřebuje, neboť každé je jiné.
 


Dovolená
Pokud odjíždíme na týden, není co řešit. Živočichové si v zarostlé nádrži vždy něco najdou. Je lépe ponechat akvárium samo sobě, než svěřit krmení nezasvěcenému. Překrmení může způsobit mnohem větší katastrofu.
Při delší nepřítomnosti je dobré použít automatické krmítko a hnojítko, které předem otestujeme. Já je úspěšně používám i v běžném provozu. Na trhu je řada výrobků. Mám osobní zkušenost s poněkud dražšími ale spolehlivými:
 
http://www.akvarista.cz/web/shop/item-eheim-digitalni-krmitko-new
http://www.akvarista.cz/web/shop/item-eheim-digitalni-davkovac-kapalneho-hnojiva
 
Přikládám fotky pokusného akvária realizovaného přesně podle tohoto návodu.
Rozmět 120x 50x50. ( pro bezproblémovou konstrukci krytu ale doporučuji rozměr 125x50x50cm)
Pomáhají informace na mých stránkách vám nebo vašim přátelům? I vy můžete pomoci někomu, koho mám moc rád. Více zde
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one